*1987 live in Nové Město nad Metují

Za mého malička, kdy jediné, co si z té doby pamatuji, jsou jogurty ve sklenici s hliníkovým víčkem na němž byl oranžový proužek, jsem si rád hrával s fotoaparátem Practica. Po době jesliček a školky přišla doba krutá. Škola základní, zprvu je pravda, že byla co by kamenem dohodil a to doslova, ale později jsme se přestěhovali dál a tak jsem chodil dál. Pak přišlo další stěhování do nedalekého vísky, bohem zapomenutého kraje. Po roce jsme se opět vrátili blíže, neboť délku cesty předčíval fakt, že zejména v zimních měsících v hornaté oblasti se hladina adrenalinu zvyšovala s každou jízdou místních autobusových driverů. Za dobu přesunů jsem si „hrál“ s kompaktními fotoaparáty, jak klasickými, tak nakonec i digitálními. To už též přišla střední. Škola mě nejvíce dala vzdělání mediálního, ač se považovala za stavební. O přestávkách i mimo ně se četly časopisy, noviny … do focení mě pěkně povzbudil náš vrchní ekonomik. To už jsem vlastnil pořádnou zrcadlovku Nikon F75, kterou jsem si koupil za peníze vydělané na brigádách, ať tvrdě nebo méně tvrdě. Jelikož jsem se čím dál tím více dostával k fotografiím reportážním, které mne už od malička přitahovaly, rozhodl jsem se po čase opět investovat do již digitálního nádobíčka. Zlom učinila zrcadlovka s názvem Nikon D70 což byla v té době dostupná věc za rozumnou cenu. Zejména rychlejší operativnost v přenosu a posílání fotografií do novin byly nepřekonatelnou výhodou. Přišel den „D“ a já se měl rozhodout, co dál. Přihlášku jsem si dal na sporťáka a do Opavy k „P“ánům fotografům. Foťáci napsali, že fotit neumím a sporťáci, že sorry, ale lemply neberem. A tu najedou zjevení…. Pražská Fotografická škola, no panečku… Jako odmaturovaný stavař jsem si o prázdninách sjel na čumendu do Švýcarska a po návratu se připravil na zkoušky do Prahy. Přišel jsem, viděl jsem a zvítězil jsem, aspoň dočasně…. Vzali mě. Problém s prací se vyřešil poměrně rychle. Jako poloviční zaměstnanec jedné firmy.... při škole pracuji jako ferda mravenec. Ano, práce všeho druhu. No posuďte sami – na střídačku stěhovák, zedník, dlaždič (ale slušný), bourák, malíř, ale nezanevřel jsem ani na práci trošku z jiného soudku a to v tiskárně, ať už jako pomocný grafik, osvit na CTP, práce knihařské, či nakonec i konečně samostatný kreativní grafik. Samozřejmostí je i focení - plesů, svateb, reklamy. Hlavní náplní mého oka, které se kouká skrze objektiv, byly i reportážní fotografie publikované jako volným novinářem v médiích Deník, MF Dnes, Právo, Hasičské Noviny, Rescue Report. Stal jsem se také fotografem hasičského časopisu Alarm Revue, se kterým taktéž externě intenzivně spolupracuji …. a mé fotografie zveřejňují aj internetové publikace katastrofy.com, pozary.cz, rescue.com, hzshk.cz, rescue.cz, akcni.net A tak, jako se položil základní kámen Národního divadla, i já přiložil trochu podpory do serveru akcni.net … Cestování mi nebylo také nikdy cizí, procestoval jsem dosti zemí, i hodně dalekých. V roce 2007 jsem se rozhodl vstoupit do Syndikátu novinářů ČR. Ve stejném roce na výzvu kdesi jsem se přihlásil do Kurzu speciální přípravy pro krizové situace, pořádané ministerstvem obrany. Kurz moje tělesná i duševní schránka přežila. Ufff. Našlo by se toho ještě spousty, však vidím, že už vás to nebaví číst. Takže dnes fotografuji na techniku Nikon D200 s bleskem SB-800, objektivem 18-200 VR, jako záloha mi slouží Nikon D80 a samozřejmě i kinofilmová zrcadlovka Nikon F75. Dnes pracuju jako fotograf na volné noze a kameraman pro Regionální televizní agenturu (RTA), no a co bude s mou prací a životem dál? Sám si píšu život, tak uvidíme jak budou řádky pokračovat…

Působím jako fotograf na volné noze spolupracující s médii jako například MF Dnes, Deník, Právo, Aha!, Blesk, Hasičské noviny a časopisy jako Alarm revue či Rescue report. Působím též jako kameraman v Regionální televizní agentuře, která dodává své reportáže do České televize, ČTK, Slovenské televize i do televize Nova. Dále působím v činnosti grafické ve zpracování návrhů logotipů, plakátů, reklamích tiskovin a mnoha dalšího...